Mezinárodní číslo bankovního účtu (IBAN z anglického International Bank Account Number) je mezinárodně dohodnutý systém identifikace bankovních účtů přes státní hranice, který usnadňuje komunikaci a zpracování zahraničních transakcí se sníženým rizikem chyb při přepisu. Původně byl přijat Evropským výborem pro bankovní standardy (ECBS) a později jako mezinárodní norma podle ISO 13616:1997. Současná norma je ISO 13616:2007, která označuje SWIFT jako oficiálního registrátora. Původně byl vyvinut s cílem usnadnit platby v rámci Evropské unie a byl proveden většinou evropských zemí a mnoha zeměmi v jiných částech světa, zejména na Blízkém východě a v Karibiku. V září 2020 používalo systém IBAN 78 zemí.[1]
IBAN se skládá až z 34 alfanumerických znaků, které obsahují kód země, dvě kontrolní číslice, označení domácího bankovního účtu (včetně identifikátoru pobočky a potenciálních informací o směrování). Kontrolní číslice umožňují kontrolu čísla bankovního účtu k potvrzení jeho integrity před odesláním transakce.
<ref>
; citaci označené registry
není určen žádný text